Kdyby se chtěl někdo z nás vozit po světě, čistě teoreticky by si vystačil třeba i jenom se čtyřmi koly upevněnými na nějaký ten podvozek. Usedl by na to a sjel z kopce. Jenže pouze z kopce, což činí takový technický ‚skvost‘ notně nedokonalým. Protože co na rovině? A co při cestě do kopce?
A tak je potřeba další technika. Válce, písty, nádrž, svíčky, olejový filtr, vzduchový filtr, rozdělovač, chladič, karburátor, ojnice… Což vše dohromady tvoří motor. A s takovým namontovaným motorem už se pak dá jet nejen z kopce, ale i do něj.
A tohle už stačí? Pochopitelně ne. Člověk by sice jel, dokud by chtěl, ale co kdyby pak už nechtěl? To aby vyskakoval za jízdy, zatímco by nechal svůj dopravní prostředek havarovat a možná i trvale zničit. A tak jsou tu potřeba i brzdy.
Pak už by takové vozítko umělo i jet, i se zastavit. Ale ani to by nebylo dost. S tím by člověk mohl jezdit leda tak ve dne. Jenže ono se musí jezdit někdy i v noci. A tak jsou tu nezbytně potřeba i reflektory. A když jsme u reflektorů, zmiňme si rovnou i blinkry, díky nimž se ví, kam kdo zatáčí, což dokáže zabránit mnoha nehodám.
Ale ani pak by toho člověk možná moc nenajezdil. Potenciál by tu byl, jenže by ho z té jízdy záhy bolelo celé tělo. A tak se to tu neobejde ani bez sedadel, ani bez tlumičů.
Pak už je člověk v pohodlí zdola. Ale pořád mu ještě může padat na hlavu sníh a déšť, může ho bombardovat krupobití, a to by neprospělo ani jezdci, ani motoru a dalšímu vybavení. A tak je třeba přidat karosérii a skla do oken.
Pak by ale zase člověk nemusel dost dobře vidět ven, a tak tu jsou potřeba i stěrače s malými motorky, i ostřikovače. A pro pohled dozadu zrcátka.
Takže se jistě shodneme, že postavit takové auto není jednoduchý úkol. A to jsem ještě nezmínil airbagy, klimatizaci, pedály, převodovku, tachometr atd. A není tedy divu, že si my lidé auta nevyrábíme, ale kupujeme. Jinak bychom takový technický skvost sotva dali dohromady.